Prominutí penále cestou odstranění tvrdosti zákona upravuje ustanovení § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, dále pak vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení.

Po vstupu ČR do EU došlo ke změně pravidel při poskytování veřejné podpory, resp. promíjení penále. Poskytování veřejné podpory je upraveno Smlouvou o založení Evropského společenství, resp. čl. 87 a 88 Smlouvy a promíjení penále spadá pod režim veřejné podpory „de minimis“ (tj. podpora malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES.

O prominutí penále lze požádat písemně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Za předpokladu plné úhrady dlužného pojistného je pak o žádostech o prominutí penále rozhodováno podle věcné příslušnosti v komisích pro promíjení penále OSSZ a ČSSZ. O promíjení penále je rozhodováno podle věcné příslušnosti i v Komisi pro promíjení penále MPSV. Na prominutí penále není právní nárok a na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.

Vzor žádosti o prominutí penále:

adresát:

Okresní správa sociálního zabezpečení ve Zlíně

……….

Ve Zlíně dne 28.03.2010

Žádost o prominutí penále z důvodu tvrdosti zákona dle vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb.

Vážení,

dle rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení ve ………. č. j.  ………… ze dne …………. mi bylo uloženo uhradit penále k nezaplaceným zálohám na odvody sociálního zabezpečení za zdaňovací období roku 2008.

Vzhledem k tomu, že jsem v roce 2008 ukončila větší část své podnikatelské činnosti ze zdravotních důvodů a nadále jsem se této nemohla věnovat (dlouhotrvající zdravotní potíže a náslené) a rovněž z důvodu hospitalizace v nemocnici Zlín jsem nemohla v rozhodném období podat žádost o ukončení placení záloh na sociální zabezpečení, které jsem pro zdravotních důvodů neplatila. S ohledem na to, že jsem nebyla schopna tyto zálohy platit a mé příjmy se od okamžiku vzniku nemoci snížili na minimum, věděla jsem i o skutečnosti, že by se taková platba stala následně přeplatkem.

Tímto žádám Okresní právu sociálního zabezpečení s ohledem na výše uvedené skutečnosti o prominutí penále.

Velmi děkuji za pochopení

…………………………………….

podpis + razítko

Příloha:

- zdravotní zpráva a doklad o době hospitalizace

- opis výměru

161

VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 19. června 1998

o promíjení penále správami sociálního zabezpečení

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 104ch odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 241/1994 Sb.:

§ 1

(1) Okresní správa sociálního zabezpečení může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně prominout penále podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti¹⁾ (dále jen „penále“), jehož výše nepřesahuje 20 000 Kč.

(2) Česká správa sociálního zabezpečení může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně prominout penále, jehož výše přesahuje 20 000 Kč, avšak nepřesahuje 500 000 Kč.

(3) Výší penále rozhodnou pro účely odstavců 1 a 2 se rozumí

a)	výše dlužného penále stanovená ke dni, kdy správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o prominutí penále (dále jen „žádost“); výše dlužného penále se takto stanoví přitom i v případě, že žádost obdržela správa sociálního zabezpečení, která není příslušná k jeho prominutí,
b)	výše penále uvedená v žádosti, týká-li se žádost jen penále, které již bylo zaplaceno,
c)	výše penále určeného podle písmene a) nebo podle písmene b) podle toho, které penále je vyšší, týká-li se žádost současně penále uvedeného v písmenech a) a b).

§ 2

(1) Podmínkou pro prominutí penále je, že

a)	plátce zaplatil pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) splatné do dne vydání rozhodnutí příslušné správy sociálního zabezpečení o prominutí penále; tato podmínka se považuje za splněnou, pokud úhrn pojistného a penále, které plátce pojistného zaplatil do tohoto dne, dosahuje aspoň úhrnu pojistného, které měl zaplatit do tohoto dne,
b)	vůči plátci pojistného není podán návrh na prohlášení konkurzního řízení a
c)	plátce pojistného nevstoupil do likvidace.

(2) Penále z dluhu na pojistném, který vznikl až po dni, kdy správa sociálního zabezpečení [§ 1 odst. 3 písm. a)] obdržela žádost, nelze prominout na základě této žádosti.

§ 3

(1) O prominutí penále podle § 1 se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného.

(2) Žádost se podává vždy u okresní správy sociálního zabezpečení.

(3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení k přijetí žádosti podle odstavce 2 a k rozhodnutí o žádosti podle § 1 odst. 1 se určuje obdobně jako místní příslušnost této správy v řízení ve věcech pojistného.²⁾

(4) Penále se promíjí dnem vydání rozhodnutí správy sociálního zabezpečení o prominutí penále.

§ 4

Řízení o prominutí penále, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, dokončí správa sociálního zabezpečení, pokud je příslušná podle této vyhlášky.

§ 5

Zrušují se:

1.	vyhláška č. 247/1994 Sb., kterou se zmocňují Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení k promíjení penále podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
2.	vyhláška č. 180/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 247/1994 Sb., kterou se zmocňují Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení k promíjení penále podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
PhDr. Volák v. r.

---

1)	§ 20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb.
2)	§ 104b a 119 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

K žádosti o prominutí penále na ČSSZ je nutno přiložit toto prohlášení.

To znamená, že za rok 2009 podáme přiznání nejpozději 31.3.2010.

Termín je možno posunout do 30.června, pokud si před 31.březnem zajistíme spolupráci s daňovým poradcem, to znamená, že:
- podepíšete na jméno daňového poradce Plnou moc ke zpracování a podání našeho daňového přiznání k dani z příjmu za konkrétní rok,
- tento daňový poradce moji Plnou moc do 31.3. podá na finanční úřad

Formuláře daňových přiznání 2009

Sazby daně:

a) pro daň z příjmů fyzických osob:

Sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky činí:

15% pro zdaňovací období 2009 i 2010

b) pro daň z příjmů právnických osob:

Sazba daně ze základu daně sníženého o položky snižující základ daně a odčitatelné položky činí:

21% pro zdaňovací období 2008
20% pro zdaňovací období 2009
19% pro zdaňovací období 2010

Daňové přiznání 2009 pro daň z příjmu FO v .xls formátu

Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.

Pro rok 2010 zůstávají cestovní náhrady ve stejné výši jako pro rok 2009. Sazba základní cestovní náhrady za 1 km jízdy tedy činí:

a) 1,10 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,
b) 3,90 Kč u osobních silničních motorových vozidel.

Pokud zaměstnanec nedoloží cenu pohonné hmoty, přísluší mu v roce 2010 náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:

Stravné v roce 2010

Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2010 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:

a) 61 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:

a) 61 Kč až 73 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč až 112 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč až 174 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Hmotná odpovědnost je uzavírána pouze na to, co je předmětem oběhu. Může se jednat o peníze, zboží, materiál nebo ceniny.

Obecná odpovědnost zaměstnance za školu zaměstnavateli

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za tu škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady, které jsou nutné pro vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:

• porušení právní povinností na straně zaměstnance,
• vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele,
• příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody,
• zavinění na straně zaměstnance (musí se jednat o úmysl nebo nedbalost).

Zaměstnavatel, který chce na zaměstnanci uplatnit náhradu škody, musí prokázat současnou existenci všech čtyř výše uvedených předpokladů. Zaměstnavatel je povinen projednat výši požadované náhrady škody se zaměstnancem nejpozději do jednoho měsíce ode dne jejího vzniku. Zaměstnanec může zaměstnavateli škodu plynoucí z porušení  hmotné odpovědnosti uhradit nebo se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu o způsobu úhrady škody.

Hmotná odpovědnost: od 18 let a jen písemně

Dohoda o hmotné odpovědnosti může být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba, vázaná touto dohodou,  dosáhne věku 18 let.

Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně. Není-li tomu tak, je neplatná.

Pokud na jednom pracovišti pracuje více zaměstnanců s uzavřenou dohodou o hmotné odpovědnosti, odpovídají za vzniklý schodek všichni.

Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti a převzal tak odpovědnost za svěřené ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, je povinen je na pokyn zaměstnavatele vyúčtovat a odpovídá za vzniklý schodek.

V případě zjištění schodku je zaměstnanec povinen toto škodu nahradit v plném rozsahu. Neplatí zde omezení 4,5-násobku (3-náobku) průměrného měsíčního výdělku.

Před uzavřením dohody vždy inventarizace

Před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti musí být provedena inventarizace. Inventarizace se provádí jednak při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

Znění zákona:

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Oddíl 1
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

§ 252

(1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

(2) Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.

(3) Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(4) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

§ 253

(1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti, může od ní odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

(2) Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

§ 254

(1) Inventarizace se provádí při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

(2) Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se inventarizace provádí při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.

(3) Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

Oddíl 2
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

§ 255

(1) Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.

(2) Předměty podle odstavce 1, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.

(3) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.

(4) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(5) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

(6) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2.

§ 256

(1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

(2) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Díl 4
Rozsah náhrady škody

§ 257

(1) Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.

(4) Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

(5) Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

§ 258

Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

§ 259

Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši.

§ 260

(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

(2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.

(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle odstavců 1 a 2.

(4) Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu.

Vzor dohody o hmotné odpovědnosti:

Dohoda o hmotné odpovědnosti

Společnost/firma:

se sídlem:

IČ:

zastoupená:

(dále jen jako „zaměstnavatel“ na straně jedné)

a

zaměstnancem:

trvale bytem:

RČ:

(dále jen jako „zaměstnanec“ na straně druhé)

uzavřeli tuto dohodu o hmotné odpovědnosti

I.

Podle pracovní smlouvy ze dne 01. ledna 2008 byl zaměstnanec <jméno, příjmení> přijat do funkce <funkce>.

Vzhledem k tomu, že s touto funkcí je spojena hmotná odpovědnost za svěřené hodnoty, přejímá <jméno, příjmení> touto dohodou hmotnou odpovědnost za svěřené hodnoty, tj. za hotovost, zboží, ceniny a zásoby materiálu, které budou sepsány podle inventarizačního zápisu, jakož i za hodnoty, jež při výkonu své funkce kdykoli později převezme.

II.

Zaměstnanec se zavazuje učinit vše, aby bylo zabráněno škodě a schodku ve svěřených hodnotách, a provést všechna předepsaná opatření k jejich uchování a zabezpečení. Hrozí-li škoda, je pracovník povinen na ni bezodkladně upozornit svého nadřízeného.

III.

Zaměstnavatel se zavazuje zajistit zaměstnanci takové pracovní podmínky, aby mohl řádně plnit pracovní úkoly, a to bez ohrožení zdraví a majetku. Zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k nápravě.

Obdobně, zjistí-li zaměstnanec skutečnosti narušující potřebné pracovní podmínky, je povinen neprodleně je oznámit svému nadřízenému.

IV.

Zaměstnanec přejímá odpovědnost za schodek, který bude zjištěn inventarizací, pokud neprokáže, že tento schodek nebo jeho část nezavinil.

V.

Zaměstnanec i zaměstnavatel prohlašují, že v den podepsání této dohody není závad, jež by zabraňovaly řádně plnit pracovní úkoly.

VI.

Při přejímací a předávací inventarizaci byly zjištěny tyto závady:

Tyto závady se zaměstnavatel zavazuje odstranit, a to do:

VII.

Tato dohoda, uzavřená v návaznosti na pracovní smlouvu zaměstnance, zaniká ukončením pracovního poměru zaměstnance nebo jeho odstoupením od této dohody.

V ………. dne …..

…………….

Zaměstnanec

…………….

Zaměstnavatel

(podpis)

Zánik dohody o hmotné odpovědnosti

Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody.

Kdy vznikne nárok na odstupné?

Pokud výše uvedené situace nastanou (stačí jen jedna z nich), má takový zaměstanec nárok na odstupné = dostává jednorázové finanční plnění.

Kolik činí odstupné?

Pracovníkovi náleží odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

Odstupné pro pracovní úraz?

Zaměstnanci, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů nemožnosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nebo ohrožení nemocí z povolání, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Kdy se vyplácí odstupné?

Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu. Pokud se však zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty, může být odstupné vyplaceno později.

Kdo odstupné nedostane?

Na odstupné nemají nárok pracovníci, kteří pracovali ve vedlejším pracovním poměru.

Jak se stanovuje odstupné?

Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.

Vrácení odstupného?

Pokud zaměstnance po skončení pracovního poměru koná práci u stávajícího zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti ještě před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinnen zaměstnane tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část se stanovuje dle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků.

Rozvod sporný a rozvod nesporný

Rozvod může být realizován jako rozvodu nesporný, kde je ale nutno splnit tyto podmínky:

• mezi manželi je uzavřena písemná dohoda o vypořádaném majetku, způsobu bydlení a případné vyživovací povinnosti,
• manželství trvalo nejméně 1 rok,
• manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí,
• druhý z manželů se k návrhu na rozvod připojí.

Při splnění výše uvedených podmínek soud nezkoumá příčiny rozvratu manželství, a manželství je rozvedeno bez složitých průtahů během několika minut.

Zákonem stanovené poplatky za rozvod manželství

Výše soudních poplatků, které účastníci rozvodového řízení odvedou, je dána zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Nejprve je nutné podat návrh na zahájení řízení o rozvodu manželství, který je zpoplatněn 1 000 Kč kolkem. V případě, že budete potřebovat zažádat o předběžné opatření, bude Vás to stát 500Kč.

Další poplatek, kterému se nejspíše zainteresované strany nevyhnou, je 30 Kč za ověření podpisu notářem.

Další poplatky jsou již „nepovinné“ a záleží na konkrétní situaci zúčastněných stran.

• návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů 1.000 Kč (sazba poplatku se zvyšuje o 3 000 Kč za každou nemovitost, která je předmětem vypořádání)
• návrh na zahájení řízení o určení výživného
  do částky 30 000 Kč včetně – poplatek ve výši 300 Kč
  v částce nad 30 000 Kč – 1 % z této částky, nejvýše však 10 000 Kč
• návrh na zahájení občasnkého soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
  do částky 15 000 včetně – poplatek ve výši 600 Kč
  v částce vyšší než 15 000 Kč – 4 % z této částky

Poplatky advokáta

Mimo výše uvdené poplatky je nutno kalkulovat ještě s poplatkem pro advokáta, který Vás, v případě složitějších rozvodů, bude zastupovat. Je tedy výhodnější se s partnerem dohodnout na bezproblémovém řešení rozvodu.

Důležité zdroje pro rozhodnutí jsou dva zákony:

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 11 Účetní doklady:

1. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

1. označení účetního dokladu,
2. obsah účetního případu a jeho účastníky,
3. peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
4. okamžik vyhotovení účetního dokladu,
5. okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
6. podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

§ 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby

1. Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a.
2. Běžný daňový doklad musí obsahovat
1. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
2. daňové identifikační číslo23) plátce, který uskutečňuje plnění,
3. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
4. daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,
5. evidenční číslo daňového dokladu,
6. rozsah a předmět plnění,
7. datum vystavení daňového dokladu,
8. datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
9. jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
10. základ daně,
11. základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
12. výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.

V žádné z těchto norem není o razítku a podpisu ani zmínka!

Faktura zaslaná e-mailem

Jsou dva pohledy na fakturu. Pokud se tedy jedná o fakturu – daňový doklad (faktura vystavená plátcem DPH) musí splňovat náležitosti daňového dokladu dle §28 zákona o dani z přidané hodnoty. V tomto zákoně ale není nic o razítku či podpisu na faktuře a pokud fakturu pošlete e-mailem, tak je to shodné jako když  ji  dáte do obálky a pošlete poštou.

Razítko a podpis na faktuře?

Z hlediska odběratele není podle účetních předpisů rozhodující podpis dodavatele na faktuře, ale podpis oprávněného pracovníka odběratele, který potvrdí převzetí dodávky.

Zanikl-li pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, je nutno to na zápočtovém listě také uvést.

Dle nařízení vlády č. 108/1994 Sb.,kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony

zápočtový list musí obsahovat:

§ 3 Potvrzení o zaměstnání

V potvrzení o zaměstnání vydaném zaměstnavatelem zaměstnanci při skončení pracovního poměru je třeba kromě údajů o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci uvést:
a) skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,
b) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii pro účely důchodového zabezpečení za dobu před 1. lednem 1993,
c) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, 2)
d) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
e) údaje o dohodě o setrvání v pracovním poměru po určitou dobu po vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky, popřípadě po uplynutí doby studia (přípravy), včetně údajů o tom, kdy tato doba skončí, byla-li tato dohoda před 1. červnem 1994 uzavřena,
f) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na mzdové vyrovnání, na podporu v nezaměstnanosti a na podporu při rekvalifikaci

Zápočtový list – vzor

Podnikatelský plán má následující části:

• Popis historie podniku a jeho finanční situace v průběhu minulých let.
• Důvody založení a existence podniku.
• Popis krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů podniku, odrážející poptávku a strategii podniku, která umožňuje podniku dosahovat cílů.
• Popis předmětu podnikání, marketingovou analýzu trhu na kterém podnik působí, analýzu konkurence, určení místa podnikání, managementu a lidských zdrojů.
• Provozní plán a rozpočet (obsahující prognózu budoucích provozních výsledků, současnou finanční situaci včetně odhadu vývoje a plánu cash flow na alespoň pět let).
• Zdroje financování vyžadované podnikem k uspokojení jeho potřeb pro dosažení cílů.

Osnova podnikatelského plánu

1. Úvod a shrnutí
1.1. Obchodní příležitosti a strategie
1.2. Cílový trh a předpoklady jeho vývoje
1.3. Konkurenční přednosti
1.4. Ekonomika, ziskovost a potenciál obchodního úspěchu
1.5. Tým společnosti
1.6. Nabídka finanční příležitosti
2. Popis podniku
2.1. Předměty podnikání
2.2. Společnost a její záměr
2.3. Výrobky a služby
2.4. Strategie vzniku a rozvoje
3. Průzkum a analýza trhu
3.1. Zákazníci
3.2. Rozsah a trendy trhu
3.3. Konkurence a její omezení
3.4. Předpokládaný podíl na trhu a objem prodeje
3.5. Průběžné hodnocení trhu
4. Ekonomika podniku
4.1. Celkový a provozní zisk
4.2. Ziskový potenciál a předpoklad trvání ziskovosti
4.3. Pevné, proměnné a poloproměnné náklady
4.4. Doba do dosažení bodu zvratu (v měsících nebo letech)
4.5. Doba do dosažení pozitivního toku hotovosti
5. Marketingový plán
5.1. Celková tržní strategie
5.2. Cenová politika
5.3. Odbytová taktika
5.4. Politika servisu a záruk
5.5. Inzerování a reklama
5.6. Distribuce
6. Plánování a technická příprava rozvoje
6.1. Výchozí stav a úkoly rozvoje
6.2. Obtíže a rizika
6.3. Zdokonalování výrobků a nové výrobky
6.4. Náklady (investice)
6.5. Problémy vlastnických práv
7. Výroba a provozní plán
7.1. Provozní cyklus
7.2. Zeměpisné umístění
7.3. Objekty a venkovní zařízení
7.4. Strategie a plány
7.5. Předpisové a právní problémy
8. Řídící tým – management
8.1. Organizace
8.2. Zaměstnanci vedení podniku
8.3. Platy a odměny managementu a vlastníků
8.4. Ostatní investoři
8.5. Zaměstnanci
8.6. Představenstvo společnosti
8.7. Akcionáři nebo společníci, jejich práva a omezení
8.8. Profesionální poradci a ostatní služby
9. Harmonogram realizace
10. Finanční analýza
10.1. Současná výsledovka a rozvaha
10.2. Plánovací výsledovky
10.3. Plánovací rozvahy
10.4. Analýzy hotovostního toku
10.5. Finanční vnitřní míra návratnosti
10.6. Citlivostní analýza
10.7. Přehledné shrnutí závěrů
11. Ekonomická analýza
11.1. Soulad se strategií programu
11.2. Zdůvodnění projektu
11.3. Cíle a vymezení projektu
11.4. Analýza nákladů a užitků variantních řešení (kvantitativní a finanční vyjádření)
11.5. Ekonomická vnitřní míra návratnosti
11.6. Porovnání variantních řešení
12. Analýza rizik
13. Financování projektu
14. Přílohy

Dohodu o provedení práce upavuje Zákoník práce, výjimky oproti pracovnímu poměru uvádí § 77. Výše hodinové odměny není stanovena. Dohoda o provedení práce může být uzavřena jak písemně, tak ústně.

Dohoda o provedení práce – VZOR

uzavřená v souladu s § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů:

Společnost XY, a.s. se sídlem …………………………………, IČ: ………………………………., zastoupená/ý ………………….. (dále jen „zaměstnavatel“)
a
pan/í …………………………………………….., rodné číslo ………………………………, bydliště ………………. (dále jen „zaměstnanec“)

uzavírají tuto dohodu o provedení práce:

- I. -
Zaměstnanec se touto dohodou zavazuje provést pro zaměstnavatele práci, spočívající v: …. (popis práce), dále jen „práce“.
- II. -
Místo výkonu práce: ……………………………………..
- III. -
Zaměstnanec práci vykoná v nepravidelné pracovní době. Práci provede do data …………………….
Rozsah výkonu práce dle dohody nepřekročí 150 hodin za kalendářní rok.
- IV. -
Zaměstnanci náleží za vykonanou práci odměna ve výši …………. Kč, (slovy: ………. Kč).
Odměna je splatná po provedení práce do ……………. (datum do kdy bude zaplaceno).
Z odměny provede zaměstnavatel srážky dle příslušných právních předpisů.
- V. -
Jakékoliv změny či doplňky této dohody je možné činit po vzájemné dohodě smluvních stran.

Tato dohoda se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nich každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení.

Smluvní strany výslovně prohlašují, že obsahu této dohody o provedení práce porozuměly a že tato byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle. Na důkaz toho připojují svoje vlastnoruční podpisy.

V …………… dne ……………

…………….
zaměstnavatel
V ………….. dne ……….

…………….
zaměstnanec

Dohoda o provedení práce – vzor ke stažení zdarma ve formátu .rtf