Návrh na rozvod manželství

Okresnímu soudu ve Zlíně
adresa:

Navrhovatelka:
nar.:
bytem

Odpůrce:
nar.:
bytem tamtéž

podávají dle ustanovení § 24 zákona o rodině tento návrh o rozvod manželství:

Dne 1.1.1979 jsem uzavřela sňatek s odpůrcem před okresním úřadem ve Strážnici. Oba jsme občany České republiky a toto je naše první manželství. Žádné děti se v našem manželství nenarodily. Naše poslední společné bydliště je uvedeno výše.

Důkaz: oddací list, kopie občanských průkazů účastníků a jejich výslech

Sňatek jsme uzavřeli po 3-leté známosti. Bydlení bylo řešeno nejprve u rodičů manžela. Zpočátku bylo manželství spokojené. Zhruba v pátém roce společného soužití začalo docházet k tomu, že odpůrce začal hodně pít, hrát hazardní hry a fyzicky napadat navrhovatelku, což bylo v rozporu s dobrými mravy i manželským slibem. Postupem času jsem se pokusil neúspěšně situaci řešit smírem, následně jsem pak opustila i společnou domácnost.

Na jakékoliv návrhy pro urovnání vztahů však manžel nikdy nepřistoupil a dále si žil život dle svých představ. Díky vzájemným rozepřím, rozdílnému náhledu na vzájemné soužití, pohledu na budování rodiny a společného vztahu jsem došla k závěru, že situace je natolik vážná, že neexistuje způsob, jak manželství uspořádat. V současné době se s manželem již nestýkáme a společnou komunikaci nevyhledáváme. Společně již od ledna 2000 nehospodaříme. Několikrát jsem odpůrce vyzývala k návštěvě léčebny. Odpůrce však tyto návrhy označil za snahou zbavit ho způsobilosti k právním úkonům. Hádky se postupně zostřovaly. Soužití s odpůrcem je za takové situace se pro mne nesnesitelné.

K odpůrci jsem ztratila citový vztah a nemám zájem na dalším setrvání v manželství, které je hluboce a trvale rozvráceno rozdílnými životními postoji. Majetkové poměry jsou mezi námi vyrovnány v plném rozsahu, a proto navrhuji vydání tohoto rozsudku:

Manželství navrhovatelky a odpůrce uzavřené dne 1.1.1979 před okresním úřadem ve Strážnici se tímto rozvádí.

Datum a místo:

Podpis:

Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.

Pro rok 2010 zůstávají cestovní náhrady ve stejné výši jako pro rok 2009. Sazba základní cestovní náhrady za 1 km jízdy tedy činí:

a) 1,10 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,
b) 3,90 Kč u osobních silničních motorových vozidel.

Pokud zaměstnanec nedoloží cenu pohonné hmoty, přísluší mu v roce 2010 náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:

Stravné v roce 2010

Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2010 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:

a) 61 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:

a) 61 Kč až 73 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč až 112 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč až 174 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Rozvod sporný a rozvod nesporný

Rozvod může být realizován jako rozvodu nesporný, kde je ale nutno splnit tyto podmínky:

• mezi manželi je uzavřena písemná dohoda o vypořádaném majetku, způsobu bydlení a případné vyživovací povinnosti,
• manželství trvalo nejméně 1 rok,
• manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí,
• druhý z manželů se k návrhu na rozvod připojí.

Při splnění výše uvedených podmínek soud nezkoumá příčiny rozvratu manželství, a manželství je rozvedeno bez složitých průtahů během několika minut.

Zákonem stanovené poplatky za rozvod manželství

Výše soudních poplatků, které účastníci rozvodového řízení odvedou, je dána zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Nejprve je nutné podat návrh na zahájení řízení o rozvodu manželství, který je zpoplatněn 1 000 Kč kolkem. V případě, že budete potřebovat zažádat o předběžné opatření, bude Vás to stát 500Kč.

Další poplatek, kterému se nejspíše zainteresované strany nevyhnou, je 30 Kč za ověření podpisu notářem.

Další poplatky jsou již „nepovinné“ a záleží na konkrétní situaci zúčastněných stran.

• návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů 1.000 Kč (sazba poplatku se zvyšuje o 3 000 Kč za každou nemovitost, která je předmětem vypořádání)
• návrh na zahájení řízení o určení výživného
  do částky 30 000 Kč včetně – poplatek ve výši 300 Kč
  v částce nad 30 000 Kč – 1 % z této částky, nejvýše však 10 000 Kč
• návrh na zahájení občasnkého soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
  do částky 15 000 včetně – poplatek ve výši 600 Kč
  v částce vyšší než 15 000 Kč – 4 % z této částky

Poplatky advokáta

Mimo výše uvdené poplatky je nutno kalkulovat ještě s poplatkem pro advokáta, který Vás, v případě složitějších rozvodů, bude zastupovat. Je tedy výhodnější se s partnerem dohodnout na bezproblémovém řešení rozvodu.

Důležité zdroje pro rozhodnutí jsou dva zákony:

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 11 Účetní doklady:

1. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

1. označení účetního dokladu,
2. obsah účetního případu a jeho účastníky,
3. peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
4. okamžik vyhotovení účetního dokladu,
5. okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
6. podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

§ 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby

1. Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a.
2. Běžný daňový doklad musí obsahovat
1. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
2. daňové identifikační číslo23) plátce, který uskutečňuje plnění,
3. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
4. daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,
5. evidenční číslo daňového dokladu,
6. rozsah a předmět plnění,
7. datum vystavení daňového dokladu,
8. datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
9. jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
10. základ daně,
11. základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
12. výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.

V žádné z těchto norem není o razítku a podpisu ani zmínka!

Faktura zaslaná e-mailem

Jsou dva pohledy na fakturu. Pokud se tedy jedná o fakturu – daňový doklad (faktura vystavená plátcem DPH) musí splňovat náležitosti daňového dokladu dle §28 zákona o dani z přidané hodnoty. V tomto zákoně ale není nic o razítku či podpisu na faktuře a pokud fakturu pošlete e-mailem, tak je to shodné jako když  ji  dáte do obálky a pošlete poštou.

Razítko a podpis na faktuře?

Z hlediska odběratele není podle účetních předpisů rozhodující podpis dodavatele na faktuře, ale podpis oprávněného pracovníka odběratele, který potvrdí převzetí dodávky.

Podnikatelský plán má následující části:

• Popis historie podniku a jeho finanční situace v průběhu minulých let.
• Důvody založení a existence podniku.
• Popis krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů podniku, odrážející poptávku a strategii podniku, která umožňuje podniku dosahovat cílů.
• Popis předmětu podnikání, marketingovou analýzu trhu na kterém podnik působí, analýzu konkurence, určení místa podnikání, managementu a lidských zdrojů.
• Provozní plán a rozpočet (obsahující prognózu budoucích provozních výsledků, současnou finanční situaci včetně odhadu vývoje a plánu cash flow na alespoň pět let).
• Zdroje financování vyžadované podnikem k uspokojení jeho potřeb pro dosažení cílů.

Osnova podnikatelského plánu

1. Úvod a shrnutí
1.1. Obchodní příležitosti a strategie
1.2. Cílový trh a předpoklady jeho vývoje
1.3. Konkurenční přednosti
1.4. Ekonomika, ziskovost a potenciál obchodního úspěchu
1.5. Tým společnosti
1.6. Nabídka finanční příležitosti
2. Popis podniku
2.1. Předměty podnikání
2.2. Společnost a její záměr
2.3. Výrobky a služby
2.4. Strategie vzniku a rozvoje
3. Průzkum a analýza trhu
3.1. Zákazníci
3.2. Rozsah a trendy trhu
3.3. Konkurence a její omezení
3.4. Předpokládaný podíl na trhu a objem prodeje
3.5. Průběžné hodnocení trhu
4. Ekonomika podniku
4.1. Celkový a provozní zisk
4.2. Ziskový potenciál a předpoklad trvání ziskovosti
4.3. Pevné, proměnné a poloproměnné náklady
4.4. Doba do dosažení bodu zvratu (v měsících nebo letech)
4.5. Doba do dosažení pozitivního toku hotovosti
5. Marketingový plán
5.1. Celková tržní strategie
5.2. Cenová politika
5.3. Odbytová taktika
5.4. Politika servisu a záruk
5.5. Inzerování a reklama
5.6. Distribuce
6. Plánování a technická příprava rozvoje
6.1. Výchozí stav a úkoly rozvoje
6.2. Obtíže a rizika
6.3. Zdokonalování výrobků a nové výrobky
6.4. Náklady (investice)
6.5. Problémy vlastnických práv
7. Výroba a provozní plán
7.1. Provozní cyklus
7.2. Zeměpisné umístění
7.3. Objekty a venkovní zařízení
7.4. Strategie a plány
7.5. Předpisové a právní problémy
8. Řídící tým – management
8.1. Organizace
8.2. Zaměstnanci vedení podniku
8.3. Platy a odměny managementu a vlastníků
8.4. Ostatní investoři
8.5. Zaměstnanci
8.6. Představenstvo společnosti
8.7. Akcionáři nebo společníci, jejich práva a omezení
8.8. Profesionální poradci a ostatní služby
9. Harmonogram realizace
10. Finanční analýza
10.1. Současná výsledovka a rozvaha
10.2. Plánovací výsledovky
10.3. Plánovací rozvahy
10.4. Analýzy hotovostního toku
10.5. Finanční vnitřní míra návratnosti
10.6. Citlivostní analýza
10.7. Přehledné shrnutí závěrů
11. Ekonomická analýza
11.1. Soulad se strategií programu
11.2. Zdůvodnění projektu
11.3. Cíle a vymezení projektu
11.4. Analýza nákladů a užitků variantních řešení (kvantitativní a finanční vyjádření)
11.5. Ekonomická vnitřní míra návratnosti
11.6. Porovnání variantních řešení
12. Analýza rizik
13. Financování projektu
14. Přílohy

Zničením závěti - závěť může být zrušena zničením vlastní listiny na níž je závěť napsána. Závěť sepsaná u notáře nemůže být zrušena přeškrtnutím. Takovou závěť je nutno zrušit notářským zápisem.

Sepsáním nové závěti - sepsáním nové závěti lze zrušit předchozí závěť zcela nebo částečně. V nové závěti je ale nutno dbát na jasnou formulaci z které musí být patrno, zda tato nahrazuje nebo pouze doplňuje původní závěť.

Odvoláním závěti – odvolat závěť lze celou či její část. Odvolat závěť je nutno stejnou formou jakou byla původní závěť sepsána. Lze ji tedy napsat vlastní rukou a vlastnoručně podepsat, nebo ji lze napsat na stroji a vlastnoručně podepsat před dvěma současně přítomnými svědky či je možné sepsat odvolání závěti formou notářského zápisu. Odvolání závěti ale musí vždy obsahovat datum a vlastnoruční podpis zůstavitele.

Vzor odvolání závěti (psáno vlastní rukou):

Odvolání závěti

Já, níže podepsaný František Starý, narozen dne 1. ledna 1920 v Praze, bytem Horákova 1022, Praha 1, činím toto prohlášení, kterým odvolávám závěť: Dne 01.01.2005 jsem pořídila závěť, kterou jsem ustanovil dědicem svého majetku pana Jana Starého, narozeného dne 15. března  1945, bytem Trčkova 15, Zlín 767 01. Tuto závěť tímto odvolávám v celém rozsahu.

V Praze dne 09. října 2009

František Starý

Odvolat závěť lze i nevlastnoručně před svědky.

Vzor odvolání závěti (nevlastnoručně sepsáno před svědky):

Odvolání závěti

Já, níže podepsaný František Starý, narozen dne 01. ledna 1920, trvale bytem Horákova 1022, Praha 1, jsem dne 01. ledna 2005 pořídil vlastnoručně sepsanou závěť, ve které jsem ustanovil Jana Starého, trvale bytem Trčkova 15, Zlín 767 01 dědicem svého veškerého majetku.

Výše uvedenou závěť jsem dne 01. ledna 2005 uložil u notáře Mgr. Fratiška Bystrého, Vysoká 1055, Zlín 767 01, do úschovy.

Tímto svou výše uvedenou závěť, v přítomnosti svědků Romana Nováka, trvale Koubkova 12, Ostrava a Martiny Novákové, trvale bytem Koubkova 12, Ostrava, po zralé úvaze, při plném vědomí a nikoli pod nátlakem, odvolávám

V Praze dne 09. října 2009
František Starý

Dnešního dne před námi současně přítomnými svědky, František Starý vlastnoručně podepsal výše vedené odvolání závěti a zároveň výslovně projevil, že tato listina obsahuje jeho odvolání závěti. Svými podpisy tuto skutečnost potvrzujeme.

V Mostě, dne 20. dubna 2006
Roman Novák
Martina Nováková

Důležité náležitosti závěti

• Závěť musí být písemná – pokud je vlastnoručně sepsaná, nemusí se v ní objevit žádný svědek. Pokud je sepsaná na PC nebo psacím stroji, musí být vlastnoručně podepsaná a musí být zmíněni a podepsáni dva svědci. Svědkové nesmějí být zároveň dědici. Nemusí zde být tedy uvedena žádná „úřední“ osoba, stačí soused, kamarád atd.  Závěť může být též sepsána formou notářského zápisu – sepsaná u notáře. Tato forma zápisu je nejprůkaznější.
• V závěti je nutno co nejpodrobněji specifikovat dědice. Nestačí pouze uvést křestní jména, ale je nutno je doplnit např. o data narození či příbuzenský vztah.
• Pokud je dědictví odkázáno jiné, nepříbuzné, osobě, je dobré doplnit přesnou adresu a datum narození pro případné dohledání.
• Závěť musí obsahovat datum. Jinak je neplatná. Závěť je možno ale kdykoliv odvolat a sepsat novou. Pokud existuje více závětí, platí ta, která je sepsána poslední. Pokud se závěti nevylučují, mohou však platit současně.
• Pokud je odkazován majetekek, je nutno tento specifikovat co možná nejpodrobněji (tzn. uvést SPZ auta, čísla vkladní knížky, číslo pojistky). Majetek neuvedený v závěti se dědí podle zákona.
• Závěť musí končit vlastnoručním podpisem. Cokoliv je obsaženo pod podpiem, to je již neplatné.
• Závěť psaná strojově musí obsahovat dovětek např.: „My níže podepsaní František Malý (rodné číslo, trvale bytem) a Jana Nováková (rodné číslo, trvale bytem) potvrzujeme, že Marie Stará (rodné číslo, trvale bytem) před námi dvěma současně přítomnými svědky výslovně projevila, že tato listina obsahuje její poslední vůli“.

Vzor závěti:

Závěť

Já, níže podepsaná Františka Stará, narozena 12.12.1921, trvale bytem v Rožmitále, ulice Kroucená 99, pořizuji pro případ své smrti a po zralé úvaze a za plného vědomí bez činění nátlaku třetími osobami tuto závěť a to v přítomnosti svědků:

pana Jana Malého
trvale bytem Rožmitál, Kroucená 98
narozeného: 1.1.1975, který závěť sepisuje a potvrzuje,

a

paní Jany Malé
trvale bytem Rožmitál, Kroucená 98
narozené: 2.2.1976, která závěť potvrzuje.

Dědicem veškerého svého majetku ustanovuji svého bratra pana Romana Starého, narozeného dne 5.5.1930, bytem v Rožmitále, ulice Kroucená 99.

Datum a místo:

Podpis:
Potvrzujeme svým podpisem, že zůstavitel paní Františka Stará před námi současně přítomnými svědky výše uvedenou závěť dnes vlastní rukou podepsala a výslovně tak projevila, že listina obsahuje její poslední vůli.
Datum a místo:
Podpisy:  ………..     …………….

Pokus o smír se zpravidla zasílá doporučeně s hlavičkou právního oddělení společnosti nebo externího právníka. V poslední upomínce nesmí chybět číslo vymáhané faktury, dlužná částka a její datum splatnosti. Doporučujeme uvést i číslo bankovního účtu pro úhradu dlužné částky. Rovněž připojte nastínění kroků, které učiníte, pokud nebude závazek uhrazen.

Tón dopisu doporučujeme zvolit stručný a nemilosrdný. V samém závěru upomínky (pokusu o smír) by neměla chybět douška, že v případě okamžité úhrady nebudou narušeny další obchodní vztahy.

Přinášíme Vám vzor poslední upomínky, pokusu o smír:

Poslední upomínka – pokus o smír

Vážená paní inženýrko,

naposledy Vám tímto připomínáme Vaši neukutečněnou úhradu faktury číslo 1235 ze dne 02. 09. 2009 v celkové výši 59 985,- Kč za poskytnuté služby daňového poradenství s datem splatnosti 16. 09. 2009.

Důrazně Vás žádáme o úhradu faktury nejpozději do 31. prosince 2009 na náš účet číslo 159654850/0100 u Komerční banky a.s., pobočky v Praze.

Pokud neuhradíte uvedenou fakturu ve stanoveném termínu, předáváme tuto záležitost k vyřešení obchodnímu soudu.

Jsme ale přesvědčeni, že na základě dlouholetých vztahů nezajde tato kauza až tak daleko a fakturu uhradíte obratem dle výše uvedených instrukcí.

S pozdravem

Rostislav Šenkeřík
jednatel ABC, s.r.o.

Druhá upomínka obsahuje informace o faktuře (tzn. datum vystavení faktury, splatnost, dlužná částka atd.).

Závěrem druhé upomínky by mělo být popsání kroků, které budou realizovány, pokud nebude na upomínku dlužník reagovat (předání celé záležitosti právníkovi, vypovězení smlouvy, ukončení dalších dodávek atd.).

Přinášíme Vám vzor druhé upomínky:

Druhá upomínka k uhrazení faktury

Vážená paní inženýrko,
do současné dby jsme zatím neobdrželi Vaši odpověď na první upomínku ze dne 1. září 2008 pod značkou 25/1205/Ši. V dopise jsme Vás upozornili na skutečnost, že doposud nebyla uhrazena faktury číslo 1235 ze dne 02. 09. 2009 v celkové výši 59 985,- Kč za poskytnuté služby daňového poradenství.

Ani do 05. 10. 2009 nebyla tato částka uhrazena na náš účet. Žádáme Vás tímto důrazně o informaci, zda a do kdy jste ochotni Vámi dlužnou částku uhradit.

Pokud odpověď neobdržíme do 15. 10. 2009, budeme nuceni celou záležitost řešit právní cestou. Tato skutečnost bude představovat navýšení dlužné částky o příslušenství ve formě nákladů na právní služby.

Chtěli bychom Vás tímto informovat, že Vaše jednání poškozuje naše dlouholeté dobré vztahy.

S pozdravem

(vlastnoruční podpis)
Rostislav Šenkeřík
jednatel ABC, s.r.o.

§ 4

(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR (dále jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu²⁾ provedena v hotovosti.

(2) Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURo směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby.

(3) Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.

Za přestupek je možno udělit fyzické osobě pokutu až do výše 500 000 Kč.

Za správní delikt je možno udělit právnické osobě pokutu až do výše 5 000 000 Kč.