Poslední upomínka (pokus o smír) je způsob, kterým se věřitel domáhá uhrazení závazku. Jde se o poslední krok, většinou po první upomínce a druhé upomínce. Celý dopis se nese v duchu následného předání celé věci k vyřešení na obchodní soud.

Pokus o smír se zpravidla zasílá doporučeně s hlavičkou právního oddělení společnosti nebo externího právníka. V poslední upomínce nesmí chybět číslo vymáhané faktury, dlužná částka a její datum splatnosti. Doporučujeme uvést i číslo bankovního účtu pro úhradu dlužné částky. Rovněž připojte nastínění kroků, které učiníte, pokud nebude závazek uhrazen.

Tón dopisu doporučujeme zvolit stručný a nemilosrdný. V samém závěru upomínky (pokusu o smír) by neměla chybět douška, že v případě okamžité úhrady nebudou narušeny další obchodní vztahy.

Přečíst celý článek…

Druhá upomínka neplatiči reaguje na zaslanou první upomínku, která spíše informovala o neuhrazené pohledávce slušnou formou. Druhá upomínka již důraznější formou žádá informaci o důvodech nehrazení dluhu a hrozí možným postihem (soudem, vypovězením smlouva atd.).

Druhá upomínka obsahuje informace o faktuře (tzn. datum vystavení faktury, splatnost, dlužná částka atd.).

Závěrem druhé upomínky by mělo být popsání kroků, které budou realizovány, pokud nebude na upomínku dlužník reagovat (předání celé záležitosti právníkovi, vypovězení smlouvy, ukončení dalších dodávek atd.).

Přečíst celý článek…

První upomínka dlužníkovi (neplatiči) většinou bývá psána slušnou formou a spíše informuje o zjištění nezaplaceného závazku (např. neuhrazené faktuře). Informuje o jakou fakturu se jedná, o datu splatnosti a uběhnutí této doby, výši nezaplacené částky. Závěrem by měla být připojena omluva pro případ, že by faktura byla ze strany dlužníka již uhrazena nebo ji dlužník uhradil před několika málo dny (a platba ještě nebyla připsána na účet odesílatele).

Přečíst celý článek…

U soudu není vyžadováno při vymáhání pohledávky doložení žádné upomínky ze strany věřitele směřované k dlužníkovi, kterou věřitel upozorňoval dlužníka na dluh a vyzýval jej ke splnění.

Z pohledu důkazního řízení je však věřitel v lepším postavení, když zde prokáže, že upozornil dlužníka na jeho dluh a umožnil tomuto v náhradní lhůtě jeho dluh splatit -  věřitel tak vyvinul aktivitu k tomu, aby nemuselo dojít k soudnímu řešení sporu.

Přečíst celý článek…

Písemné trestní oznámení musí vždy obsahovat minimálně tyto informace:

• kterému orgánu činnému v trestním řízení je trestní oznámení určeno,
• kdo činí trestní oznámení,
• které věci se týká a co sleduje,
• datum a podpis.

V případě ústního podání trestního oznámení budete dotazování:

• na okolnosti, za nichž byl čin spáchán,
• na osobní poměry toho, na něhož se oznámení podává,
• na důkazy k případu,
• na výši škody způsobenou oznámeným činem.

Je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody.

Přečíst celý článek…