Vzory smluv ke stažení zdarma
Web smlouva-zdarma.cz poskytuje informace, doporučení, rady a vzory smluv, dokumentů a prohlášení pro všechny, kteří potřebují rychle a jednoduše takový dokument vytvořit.
Dohoda o o hmotné odpovědnosti se řídí zákonem § 252 – 256 ZP a § 258 – 260 Zákoníku práce. Zaměstnanec může v rámci hmotné odpovědnoti převzít odpovědnost pouze za věci, které může mít stále v dispozici (může to tedy být notebook, mobilní telefon, diktafon či ochranné pracovní pomůcky). Zaměstnanec ale nemůže převzít hmotnou odpovědnost za ztrátu kancelářského nábytku, za ztátu firemního automobilu pokud si jej půjčuje více zaměstnanců.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce stanovuje, že nárok na odstupné má ten zaměstnanec, u kterého došlo k rozvázání pracovního poměru z těchto důvodů: ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Jedná se tedy o problémy na straně zaměstnavatele. Přečíst celý článek…
V případě ukončení pracovního poměru či dohody o pracovní činnosti má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci zápočtový list (potvrzení o zaměstnání). Zápočtový list musí obsahovat informace o době trvání pracovního poměru či dohody, druhu vykonaných prací, dosaženou kvalifikaci. Musí popisovat, zda jsou ze mzdy prováděny srážky, údaje o výši průměrného výdělku. Pokud pracovních nechcete uvádět na zápočtovém listu údaj o průměrném výdělku, může být tento údaj uveden na samostatné listině.
Zanikl-li pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, je nutno to na zápočtovém listě také uvést.
Počínaje rokem 2008 může být dohoda o provedení práce s každým zaměstnavatelem uzavřena až na úvazek 150 hodin za jeden kalendářní rok.
Dohodu o provedení práce upavuje Zákoník práce, výjimky oproti pracovnímu poměru uvádí § 77. Výše hodinové odměny není stanovena. Dohoda o provedení práce může být uzavřena jak písemně, tak ústně.
Faktura nemusí být podepsaná. Můžete ji poslat odběrateli také e-mailem.
Dohoda o ukončení pracovního poměru je uzavřena, jakmile se oba účastníci shodnou na jejím obsahu. Dohodu o rozvázání pracovního poměru podle § 49 zákoníku práce uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně. V dohodě musí být sjednán den, kdy končí pracovní poměr. Zaměstnavatel je povinen vydat jedno vyhotovení dohody u ukončení pracovního poměru zaměstnanci.
Pokud zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel povinen uvést do dohody důvod skončení pracovního poměru. V opačném případě toto ujednání nemusí být v dohodě obsaženo. zejména je na tuto kutečnost nutno myslet v případech, kdy dohoda o skončení pracovního poměru je uzavřena z důvodů organizačních změn a kdy vzniká zaměstnanci nárok na odstupné.
Dohoda o pracovní činnosti se používá zejména při provedení konkrétní práce ze strany zaměstnance. Užívá se v případech, kdy zaměstnavatel potřebuje vykonat určitou práci, ale neví, jak dlouho tato práce bude trvat. Ideálním řešením v tomto případě je právě uzavření dohody o pracovní činnosti. Tato dohoda není narozdíl od dohody o provedení práce omezena počtem odpracovaných hodin (tj. 150 hodin).
Zákoník práce stanovuje v § 29 odst. 1 pro povinné náležitosti pracovní smlouvy pouze tři povinné náležitosti:
Mimo tyto náležitostí musí samozřejmě pracovní smlouva obsahovat i další náležitosti písemných právních úkonů, tedy jednoznačnou identifikaci účastníků, podpisy smluvních stran …
Nařízením vlády č. 567/2006 Sb. byla s platností od 1. ledna roku 2007 zvýšena minimální mzda ze 7 955 Kč na 8 000 Kč. Tato částka minimální zdy zůstává v platnosti i v roce 2009.
Minimální mzda je minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru a vyměřovacím základem pro osoby bez zdanitelných příjmů.
§ 40 zákoníku práce říká:
„Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně. Za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru.“
