Daňový kalendář v roce 2012

Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.

Pro rok 2012 jsou cestovní náhrady následující.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí:

a) 1,00 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,
b) 3,70 Kč u osobních silničních motorových vozidel.

Pokud zaměstnanec nedoloží cenu pohonné hmoty, přísluší mu v roce 2012 náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:

Stravné v roce 2012

Sazby stravného

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce (v soukromém sektoru) nejméně ve výši

a) 64 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 96 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c) 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce (ve veřejném sektoru) ve výši

a) 64 Kč až 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 96 Kč až 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c) 151 Kč až 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravné v roce 2011

Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2011 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:

a) 63 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 95 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 149 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:

a) 63 Kč až 74 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 95 Kč až 114 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 149 Kč až 178 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Zahraniční stravné

Zahraniční stravné je pro rok 2011 stanoveno vyhláškou č. 350/2010 Sb. U všech sledovaných zemí zůstává ve stejné výši jako v roce 2010, jedinou výjimkou je Barma (Myanmar), kde stravné vzrostlo z 35 na 45 eur za den.

Stravné v předchozích letech najdete v této tabulce:

61 - 73 Kč

93 - 112 Kč

146 - 174 Kč

č. 462/2009 Sb.

60 - 72 Kč

92 - 110 Kč

144 - 172 Kč

č. 451/2008 Sb.

58 - 69 Kč

88 - 106 Kč

138 - 165 Kč

č. 262/2006 Sb.

58 - 69 Kč

88 - 106 Kč

138 - 165 Kč

č. 262/2006 Sb.

58 - 69 Kč

88 - 106 Kč

138 - 165 Kč

č. 496/2005 Sb.

58 - 69 Kč

88 - 106 Kč

138 - 165 Kč

č. 647/2004 Sb.

58 - 69 Kč

88 - 106 Kč

138 - 165 Kč

č. 449/2003 Sb.

58 - 70 Kč

88 - 107 Kč

139 - 166 Kč

č. 569/2002 Sb.

57 - 69 Kč

87 - 105 Kč

136 - 163 Kč

č. 445/2001 Sb.

55 - 67 Kč

85 - 102 Kč

133 - 159 Kč

č. 448/2000 Sb.

54 - 66 Kč

83 - 99 Kč

130 - 155 Kč

č. 333/1999 Sb.

53 - 65 Kč

82 - 98 Kč

128 - 153 Kč

č. 324/1998 Sb.

53 - 64 Kč

81 - 97 Kč

127 - 152 Kč

52 Kč

81 Kč

126 Kč

50 Kč

77 Kč

120 Kč

48 Kč

74 Kč

115 Kč

46 Kč

71 Kč

111 Kč

44 Kč

68 Kč

107 Kč

42 Kč

65 Kč

103 Kč

40 Kč

62 Kč

99 Kč

38 Kč

58 Kč

93 Kč

36 Kč

56 Kč

89 Kč

34 Kč

53 Kč

85 Kč

32 Kč

50 Kč

79 Kč

25 Kč

39 Kč

62 Kč

23 Kč

36 Kč

57 Kč

Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.

Pro rok 2011 se náhrady oproti roku 2010 snižují.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí:

a) 1,00 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,
b) 3,70 Kč u osobních silničních motorových vozidel.

Pokud zaměstnanec nedoloží cenu pohonné hmoty, přísluší mu v roce 2011 náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:

Stravné v roce 2011

Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2011 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:

a) 63 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 95 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 149 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:

a) 63 Kč až 74 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 95 Kč až 114 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 149 Kč až 178 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Zahraniční stravné

Zahraniční stravné je pro rok 2011 stanoveno vyhláškou č. 350/2010 Sb. U všech sledovaných zemí zůstává ve stejné výši jako v roce 2010, jedinou výjimkou je Barma (Myanmar), kde stravné vzrostlo z 35 na 45 eur za den.

Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.

Nájemce je povinen věc užívat pouze v případě, že tak bylo smluveno, nebo že neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím užíváním. Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak. Dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy.

Nájemní smlouva na byt

Smluvní strany

Jméno a příjmení: …………………………………,
Trvalé bydliště: …………………………………,
Rodné číslo: …………………………………,
Číslo OP: …………………………………,

dále jen „pronajímatel“, na straně jedné

a

Jméno a příjmení: …………………………………,
Trvalé bydliště: …………………………………,
Rodné číslo: …………………………………,
Číslo OP: …………………………………,

dále jen „nájemce“, na straně druhé

uzavírají níže uvedeného dne měsíce a roku ve smyslu ustanovení § 685 a násl. občanského zákoníku domluvili tuto

smlouvu o nájmu bytu:

I. Předmět nájmu

Pronajimatel jako výlučným vlastníkem nemovitosti na adrese …………………….……………………., určené k trvalému bydlení a zapsané v Katastru nemovitostí v ………………………….., na LV č. ……….., v katastrálním území ……………………………

Pronajímatel touto smlouvou přenechává nájemci do užívání bytovou jednotku (dále jen „byt“) č. ………. v ……. nadzemním podlaží o rozloze ………. m2, počtem místností ……….., základním příslušenstvím a ústředním vytápěním.

Byt je dále vybaven:

-     plynový ohřívač vody

-     elektrický sporák

-     kuchyňská linka s odsavačem par

-     ………………….

Příslušenstvím bytu:

-     2x sklepní kóje

-     kolárna

-     kočárkárna

-     sklad

Pronajímatel prohlašuje, že je byt způsobilý k řádnému užívání a nic nebrání k plnění této smlouvy nastěhováním nájemce.

II. Doba nájmu

Nájemní smlouva se sjednává na dobu určitou od … … … …. do … … … … …./neurčitou ode dne ……………… .

Nájem dle této smlouvy skončí:

a/ písemnou dohodu obou smluvních stran

b/ lhůtou uvedenou v čl. II. této smlouvy

c/ písemnou výpovědí pronajímatele v případě, že je nájemce po dobu delší než 1 měsíc v prodlení s úhradou jakýchkoliv plateb podle této smlouvy, s výpovědní lhůtou 1 měsíc, která počíná běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi. V případě, že bude nájemce hrubě porušovat pravidla dobrých mravů nebo poškozovat pronajatý majetek, je pronajímatel oprávněn ukončit nájem okamžitě, přičemž je nájemce povinen vyklidit předmětnou nemovitost do 14 dnů ode dne této výpovědi

d/ písemnou výpovědí nájemce v případě, že se předmětná nemovitost  bez jeho zavinění stane trvale nezpůsobilou k dalšímu užívání a dále v případě, že pronajímatel přes písemné upozornění hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z této smlouvy, nájem skončí dnem doručení výpovědi pronajímateli.

III. Cena a způsob placení

Nájemné je touto nájemní smlouvou sjednáváno dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem následovně. Nájemce platí pronajímateli nájemné ve výši …………….. Kč měsíčně a to předem, nejpozději vždy do …… dne měsíce, pro který nájemné přísluší. První nájemné je složeno nájemcem k rukám pronajímatele v hotovosti při podpisu této smlouvy, každé následující je poukazováno na účet pronajímatele vedeného u ………………… banky v …………………….. s č.ú.: …………………/……… .

Nájemce dále pronajímateli společně hradí měsíční zálohy cen za plnění spojená s užíváním. Jejich výše je stanovena v příloze, která je nedílnou součástí této smlouvy, společně se stavem měřidel. Zpětné vyúčtování nevyčerpaných nebo naopak doúčtování záloh proběhne 1x ročně, nejpozději však ke dni ukončení nájmu.

IV. Kauce

Výše uvedené smluvní strany se dohodly na složení kauce ve výši ………………,- Kč, která byla uhrazena ke dni podpisu této smlouvy. Tato kauce bude vrácena v den skončení nájmu.

V. Povinnosti pronajímatele:

-     Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

VI. Práva a povinnosti nájemce:

-     Nájemce se zavazuje platit pronajimateli dohodnuté měsíční nájemné vč. příslušenství a v případě výzvy doplnit stav konta kauce

-     Nájemce je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pronajímateli, aby v případě vzniku odstranil závady bránící řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen. V případě, že pronajímatel tyto překážky bez zbytečného odkladu po upozornění nájemcem neodstraní, má nájemce možnost tyto překážky v nezbytné míře odstranit na svůj náklad a do šesti měsíců výdaje s tím spojené uplatnit u pronajímatele.

VII. Převzetí a předání bytu do nájmu

Nájemce se seznámil se stavem najímaného bytu a stvrzuje, že byt odpovídá skutečnostem uvedeným v této nájemní smlouvě a příloze. Po skončení nájmu odevzdá nájemce pronajimateli byt ve stavu v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

VIII. Závěrečná ustanovení

Další osoby mimo manžela/ky a přímých příbuzných, které budou byt užívat ve stejném rozsahu jako nájemce potřebují výslovný písemný souhlas vlastníka k podnájmu. Účastníci si smlouvu přečetli, s jejím obsahem bezvýhradně souhlasí, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy, které tímto připojují. Smlouva je uzavírána na základě pravé a svobodné vůle smluvních stran, nikoli v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek. V ostatním se smlouva řídí občanským zákoníkem.

Příloha: - Předávací protokol

PŘEDÁVACÍ PROTOKOL
Dnešního dne …………………., nájemce ………………….. převzal/a byt č………., o velikosti ….., ….., ve …. patře domu čp. ………, na adrese …………., …………., od pronajímatele

I
Vybavení
Kuchyň:
Pokoj:
Pokoj:
Koupelna:
WC:
Chodba

II
Výrobní čísla a stavy měřidel
Elektroměr číslo: ……………… stav: ……………….
Plynoměr číslo: ……………… stav: ……………….
Vodoměr číslo: ……………… stav: ……………….

III
Klíče
Klíče od vstupních dveří do domu: počet: .. ks
Klíče od bytu počet: ….. ks
Klíče od poštovní schránky k bytu počet: …. ks

Datum a místo podpisu nájemní smlouvy a předávacího protokolu: ………………………..

Podpisy:          …………………….                      …………………………

Hmotná odpovědnost je uzavírána pouze na to, co je předmětem oběhu. Může se jednat o peníze, zboží, materiál nebo ceniny.

Obecná odpovědnost zaměstnance za školu zaměstnavateli

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za tu škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady, které jsou nutné pro vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:

• porušení právní povinností na straně zaměstnance,
• vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele,
• příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody,
• zavinění na straně zaměstnance (musí se jednat o úmysl nebo nedbalost).

Zaměstnavatel, který chce na zaměstnanci uplatnit náhradu škody, musí prokázat současnou existenci všech čtyř výše uvedených předpokladů. Zaměstnavatel je povinen projednat výši požadované náhrady škody se zaměstnancem nejpozději do jednoho měsíce ode dne jejího vzniku. Zaměstnanec může zaměstnavateli škodu plynoucí z porušení  hmotné odpovědnosti uhradit nebo se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu o způsobu úhrady škody.

Hmotná odpovědnost: od 18 let a jen písemně

Dohoda o hmotné odpovědnosti může být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba, vázaná touto dohodou,  dosáhne věku 18 let.

Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně. Není-li tomu tak, je neplatná.

Pokud na jednom pracovišti pracuje více zaměstnanců s uzavřenou dohodou o hmotné odpovědnosti, odpovídají za vzniklý schodek všichni.

Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti a převzal tak odpovědnost za svěřené ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, je povinen je na pokyn zaměstnavatele vyúčtovat a odpovídá za vzniklý schodek.

V případě zjištění schodku je zaměstnanec povinen toto škodu nahradit v plném rozsahu. Neplatí zde omezení 4,5-násobku (3-náobku) průměrného měsíčního výdělku.

Před uzavřením dohody vždy inventarizace

Před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti musí být provedena inventarizace. Inventarizace se provádí jednak při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

Znění zákona:

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Oddíl 1
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

§ 252

(1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

(2) Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.

(3) Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(4) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

§ 253

(1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti, může od ní odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

(2) Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

§ 254

(1) Inventarizace se provádí při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

(2) Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se inventarizace provádí při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.

(3) Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

Oddíl 2
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

§ 255

(1) Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.

(2) Předměty podle odstavce 1, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.

(3) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.

(4) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(5) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

(6) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2.

§ 256

(1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

(2) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Díl 4
Rozsah náhrady škody

§ 257

(1) Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.

(4) Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

(5) Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

§ 258

Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

§ 259

Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši.

§ 260

(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

(2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.

(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle odstavců 1 a 2.

(4) Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu.

Vzor dohody o hmotné odpovědnosti:

Dohoda o hmotné odpovědnosti

Společnost/firma:

se sídlem:

IČ:

zastoupená:

(dále jen jako „zaměstnavatel“ na straně jedné)

a

zaměstnancem:

trvale bytem:

RČ:

(dále jen jako „zaměstnanec“ na straně druhé)

uzavřeli tuto dohodu o hmotné odpovědnosti

I.

Podle pracovní smlouvy ze dne 01. ledna 2008 byl zaměstnanec <jméno, příjmení> přijat do funkce <funkce>.

Vzhledem k tomu, že s touto funkcí je spojena hmotná odpovědnost za svěřené hodnoty, přejímá <jméno, příjmení> touto dohodou hmotnou odpovědnost za svěřené hodnoty, tj. za hotovost, zboží, ceniny a zásoby materiálu, které budou sepsány podle inventarizačního zápisu, jakož i za hodnoty, jež při výkonu své funkce kdykoli později převezme.

II.

Zaměstnanec se zavazuje učinit vše, aby bylo zabráněno škodě a schodku ve svěřených hodnotách, a provést všechna předepsaná opatření k jejich uchování a zabezpečení. Hrozí-li škoda, je pracovník povinen na ni bezodkladně upozornit svého nadřízeného.

III.

Zaměstnavatel se zavazuje zajistit zaměstnanci takové pracovní podmínky, aby mohl řádně plnit pracovní úkoly, a to bez ohrožení zdraví a majetku. Zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k nápravě.

Obdobně, zjistí-li zaměstnanec skutečnosti narušující potřebné pracovní podmínky, je povinen neprodleně je oznámit svému nadřízenému.

IV.

Zaměstnanec přejímá odpovědnost za schodek, který bude zjištěn inventarizací, pokud neprokáže, že tento schodek nebo jeho část nezavinil.

V.

Zaměstnanec i zaměstnavatel prohlašují, že v den podepsání této dohody není závad, jež by zabraňovaly řádně plnit pracovní úkoly.

VI.

Při přejímací a předávací inventarizaci byly zjištěny tyto závady:

Tyto závady se zaměstnavatel zavazuje odstranit, a to do:

VII.

Tato dohoda, uzavřená v návaznosti na pracovní smlouvu zaměstnance, zaniká ukončením pracovního poměru zaměstnance nebo jeho odstoupením od této dohody.

V ………. dne …..

…………….

Zaměstnanec

…………….

Zaměstnavatel

(podpis)

Zánik dohody o hmotné odpovědnosti

Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody.

Kdy vznikne nárok na odstupné?

Pokud výše uvedené situace nastanou (stačí jen jedna z nich), má takový zaměstanec nárok na odstupné = dostává jednorázové finanční plnění.

Kolik činí odstupné?

Pracovníkovi náleží odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

Odstupné pro pracovní úraz?

Zaměstnanci, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů nemožnosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nebo ohrožení nemocí z povolání, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Kdy se vyplácí odstupné?

Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu. Pokud se však zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty, může být odstupné vyplaceno později.

Kdo odstupné nedostane?

Na odstupné nemají nárok pracovníci, kteří pracovali ve vedlejším pracovním poměru.

Jak se stanovuje odstupné?

Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.

Vrácení odstupného?

Pokud zaměstnance po skončení pracovního poměru koná práci u stávajícího zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti ještě před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinnen zaměstnane tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část se stanovuje dle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků.

Zanikl-li pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, je nutno to na zápočtovém listě také uvést.

Dle nařízení vlády č. 108/1994 Sb.,kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony

zápočtový list musí obsahovat:

§ 3 Potvrzení o zaměstnání

V potvrzení o zaměstnání vydaném zaměstnavatelem zaměstnanci při skončení pracovního poměru je třeba kromě údajů o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci uvést:
a) skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,
b) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii pro účely důchodového zabezpečení za dobu před 1. lednem 1993,
c) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, 2)
d) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
e) údaje o dohodě o setrvání v pracovním poměru po určitou dobu po vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky, popřípadě po uplynutí doby studia (přípravy), včetně údajů o tom, kdy tato doba skončí, byla-li tato dohoda před 1. červnem 1994 uzavřena,
f) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na mzdové vyrovnání, na podporu v nezaměstnanosti a na podporu při rekvalifikaci

Zápočtový list – vzor

Dohodu o provedení práce upavuje Zákoník práce, výjimky oproti pracovnímu poměru uvádí § 77. Výše hodinové odměny není stanovena. Dohoda o provedení práce může být uzavřena jak písemně, tak ústně.

Dohoda o provedení práce – VZOR

uzavřená v souladu s § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů:

Společnost XY, a.s. se sídlem …………………………………, IČ: ………………………………., zastoupená/ý ………………….. (dále jen „zaměstnavatel“)
a
pan/í …………………………………………….., rodné číslo ………………………………, bydliště ………………. (dále jen „zaměstnanec“)

uzavírají tuto dohodu o provedení práce:

- I. -
Zaměstnanec se touto dohodou zavazuje provést pro zaměstnavatele práci, spočívající v: …. (popis práce), dále jen „práce“.
- II. -
Místo výkonu práce: ……………………………………..
- III. -
Zaměstnanec práci vykoná v nepravidelné pracovní době. Práci provede do data …………………….
Rozsah výkonu práce dle dohody nepřekročí 150 hodin za kalendářní rok.
- IV. -
Zaměstnanci náleží za vykonanou práci odměna ve výši …………. Kč, (slovy: ………. Kč).
Odměna je splatná po provedení práce do ……………. (datum do kdy bude zaplaceno).
Z odměny provede zaměstnavatel srážky dle příslušných právních předpisů.
- V. -
Jakékoliv změny či doplňky této dohody je možné činit po vzájemné dohodě smluvních stran.

Tato dohoda se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nich každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení.

Smluvní strany výslovně prohlašují, že obsahu této dohody o provedení práce porozuměly a že tato byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle. Na důkaz toho připojují svoje vlastnoruční podpisy.

V …………… dne ……………

…………….
zaměstnavatel
V ………….. dne ……….

…………….
zaměstnanec

Dohoda o provedení práce – vzor ke stažení zdarma ve formátu .rtf

Vystavená faktura (daňový doklad) musí obsahovat následující údaje:

• Označení „Faktura“;
• Údaje vystavovatele faktury: jméno a adresu (iniciály firmy);
• Jméno (název firmy) a adresu toho, kdo ji přijal;
• Datum vydání a datum splatnosti faktury;
• Pokud je faktura určena plátci DPH, musí obsahovat datum zdanitelného plnění;
• Pořadové číslo faktury;
• Podpis vystavovatele faktury a razítko není nutné (podpisem fakturu opatří příjemce při jejím zaúčtování).

Faktura VZOR