Hmotná odpovědnost je uzavírána pouze na to, co je předmětem oběhu. Může se jednat o peníze, zboží, materiál nebo ceniny.

Obecná odpovědnost zaměstnance za školu zaměstnavateli

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za tu škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady, které jsou nutné pro vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:

• porušení právní povinností na straně zaměstnance,
• vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele,
• příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody,
• zavinění na straně zaměstnance (musí se jednat o úmysl nebo nedbalost).

Zaměstnavatel, který chce na zaměstnanci uplatnit náhradu škody, musí prokázat současnou existenci všech čtyř výše uvedených předpokladů. Zaměstnavatel je povinen projednat výši požadované náhrady škody se zaměstnancem nejpozději do jednoho měsíce ode dne jejího vzniku. Zaměstnanec může zaměstnavateli škodu plynoucí z porušení  hmotné odpovědnosti uhradit nebo se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu o způsobu úhrady škody.

Hmotná odpovědnost: od 18 let a jen písemně

Dohoda o hmotné odpovědnosti může být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba, vázaná touto dohodou,  dosáhne věku 18 let.

Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně. Není-li tomu tak, je neplatná.

Pokud na jednom pracovišti pracuje více zaměstnanců s uzavřenou dohodou o hmotné odpovědnosti, odpovídají za vzniklý schodek všichni.

Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti a převzal tak odpovědnost za svěřené ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, je povinen je na pokyn zaměstnavatele vyúčtovat a odpovídá za vzniklý schodek.

V případě zjištění schodku je zaměstnanec povinen toto škodu nahradit v plném rozsahu. Neplatí zde omezení 4,5-násobku (3-náobku) průměrného měsíčního výdělku.

Před uzavřením dohody vždy inventarizace

Před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti musí být provedena inventarizace. Inventarizace se provádí jednak při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

Znění zákona:

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Oddíl 1
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

§ 252

(1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

(2) Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.

(3) Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(4) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

§ 253

(1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti, může od ní odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

(2) Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

§ 254

(1) Inventarizace se provádí při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

(2) Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se inventarizace provádí při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.

(3) Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

Oddíl 2
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

§ 255

(1) Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.

(2) Předměty podle odstavce 1, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.

(3) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.

(4) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(5) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

(6) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2.

§ 256

(1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.

(2) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Díl 4
Rozsah náhrady škody

§ 257

(1) Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.

(4) Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

(5) Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

§ 258

Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

§ 259

Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši.

§ 260

(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

(2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.

(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle odstavců 1 a 2.

(4) Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu.

Vzor dohody o hmotné odpovědnosti:

Dohoda o hmotné odpovědnosti

Společnost/firma:

se sídlem:

IČ:

zastoupená:

(dále jen jako „zaměstnavatel“ na straně jedné)

a

zaměstnancem:

trvale bytem:

RČ:

(dále jen jako „zaměstnanec“ na straně druhé)

uzavřeli tuto dohodu o hmotné odpovědnosti

I.

Podle pracovní smlouvy ze dne 01. ledna 2008 byl zaměstnanec <jméno, příjmení> přijat do funkce <funkce>.

Vzhledem k tomu, že s touto funkcí je spojena hmotná odpovědnost za svěřené hodnoty, přejímá <jméno, příjmení> touto dohodou hmotnou odpovědnost za svěřené hodnoty, tj. za hotovost, zboží, ceniny a zásoby materiálu, které budou sepsány podle inventarizačního zápisu, jakož i za hodnoty, jež při výkonu své funkce kdykoli později převezme.

II.

Zaměstnanec se zavazuje učinit vše, aby bylo zabráněno škodě a schodku ve svěřených hodnotách, a provést všechna předepsaná opatření k jejich uchování a zabezpečení. Hrozí-li škoda, je pracovník povinen na ni bezodkladně upozornit svého nadřízeného.

III.

Zaměstnavatel se zavazuje zajistit zaměstnanci takové pracovní podmínky, aby mohl řádně plnit pracovní úkoly, a to bez ohrožení zdraví a majetku. Zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k nápravě.

Obdobně, zjistí-li zaměstnanec skutečnosti narušující potřebné pracovní podmínky, je povinen neprodleně je oznámit svému nadřízenému.

IV.

Zaměstnanec přejímá odpovědnost za schodek, který bude zjištěn inventarizací, pokud neprokáže, že tento schodek nebo jeho část nezavinil.

V.

Zaměstnanec i zaměstnavatel prohlašují, že v den podepsání této dohody není závad, jež by zabraňovaly řádně plnit pracovní úkoly.

VI.

Při přejímací a předávací inventarizaci byly zjištěny tyto závady:

Tyto závady se zaměstnavatel zavazuje odstranit, a to do:

VII.

Tato dohoda, uzavřená v návaznosti na pracovní smlouvu zaměstnance, zaniká ukončením pracovního poměru zaměstnance nebo jeho odstoupením od této dohody.

V ………. dne …..

…………….

Zaměstnanec

…………….

Zaměstnavatel

(podpis)

Zánik dohody o hmotné odpovědnosti

Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody.

Kdy vznikne nárok na odstupné?

Pokud výše uvedené situace nastanou (stačí jen jedna z nich), má takový zaměstanec nárok na odstupné = dostává jednorázové finanční plnění.

Kolik činí odstupné?

Pracovníkovi náleží odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

Odstupné pro pracovní úraz?

Zaměstnanci, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů nemožnosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nebo ohrožení nemocí z povolání, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Kdy se vyplácí odstupné?

Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu. Pokud se však zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty, může být odstupné vyplaceno později.

Kdo odstupné nedostane?

Na odstupné nemají nárok pracovníci, kteří pracovali ve vedlejším pracovním poměru.

Jak se stanovuje odstupné?

Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.

Vrácení odstupného?

Pokud zaměstnance po skončení pracovního poměru koná práci u stávajícího zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti ještě před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinnen zaměstnane tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část se stanovuje dle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků.

Zanikl-li pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, je nutno to na zápočtovém listě také uvést.

Dle nařízení vlády č. 108/1994 Sb.,kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony

zápočtový list musí obsahovat:

§ 3 Potvrzení o zaměstnání

V potvrzení o zaměstnání vydaném zaměstnavatelem zaměstnanci při skončení pracovního poměru je třeba kromě údajů o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci uvést:
a) skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,
b) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii pro účely důchodového zabezpečení za dobu před 1. lednem 1993,
c) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, 2)
d) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
e) údaje o dohodě o setrvání v pracovním poměru po určitou dobu po vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky, popřípadě po uplynutí doby studia (přípravy), včetně údajů o tom, kdy tato doba skončí, byla-li tato dohoda před 1. červnem 1994 uzavřena,
f) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na mzdové vyrovnání, na podporu v nezaměstnanosti a na podporu při rekvalifikaci

Zápočtový list – vzor

Dohodu o provedení práce upavuje Zákoník práce, výjimky oproti pracovnímu poměru uvádí § 77. Výše hodinové odměny není stanovena. Dohoda o provedení práce může být uzavřena jak písemně, tak ústně.

Dohoda o provedení práce – VZOR

uzavřená v souladu s § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů:

Společnost XY, a.s. se sídlem …………………………………, IČ: ………………………………., zastoupená/ý ………………….. (dále jen „zaměstnavatel“)
a
pan/í …………………………………………….., rodné číslo ………………………………, bydliště ………………. (dále jen „zaměstnanec“)

uzavírají tuto dohodu o provedení práce:

- I. -
Zaměstnanec se touto dohodou zavazuje provést pro zaměstnavatele práci, spočívající v: …. (popis práce), dále jen „práce“.
- II. -
Místo výkonu práce: ……………………………………..
- III. -
Zaměstnanec práci vykoná v nepravidelné pracovní době. Práci provede do data …………………….
Rozsah výkonu práce dle dohody nepřekročí 150 hodin za kalendářní rok.
- IV. -
Zaměstnanci náleží za vykonanou práci odměna ve výši …………. Kč, (slovy: ………. Kč).
Odměna je splatná po provedení práce do ……………. (datum do kdy bude zaplaceno).
Z odměny provede zaměstnavatel srážky dle příslušných právních předpisů.
- V. -
Jakékoliv změny či doplňky této dohody je možné činit po vzájemné dohodě smluvních stran.

Tato dohoda se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nich každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení.

Smluvní strany výslovně prohlašují, že obsahu této dohody o provedení práce porozuměly a že tato byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle. Na důkaz toho připojují svoje vlastnoruční podpisy.

V …………… dne ……………

…………….
zaměstnavatel
V ………….. dne ……….

…………….
zaměstnanec

Dohoda o provedení práce – vzor ke stažení zdarma ve formátu .rtf

Vystavená faktura (daňový doklad) musí obsahovat následující údaje:

• Označení „Faktura“;
• Údaje vystavovatele faktury: jméno a adresu (iniciály firmy);
• Jméno (název firmy) a adresu toho, kdo ji přijal;
• Datum vydání a datum splatnosti faktury;
• Pokud je faktura určena plátci DPH, musí obsahovat datum zdanitelného plnění;
• Pořadové číslo faktury;
• Podpis vystavovatele faktury a razítko není nutné (podpisem fakturu opatří příjemce při jejím zaúčtování).

Faktura VZOR

Pokud zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel povinen uvést do dohody důvod skončení pracovního poměru. V opačném případě toto ujednání nemusí být v dohodě obsaženo. zejména je na tuto kutečnost nutno myslet v případech, kdy dohoda o skončení pracovního poměru je uzavřena z důvodů organizačních změn a kdy vzniká zaměstnanci nárok na odstupné.

Vzor dohody o rozvázání pracovního poměru si můžete prohlédnout zde:

Dohoda o rozvázání pracovního poměru

(Společnost) Zaměstnavatel: ABS, s.r.o.
IČ: 123456789
DIČ: CZ123456789
se sídlem: Javorová 1020, Praha 3, 130 00
zastoupená: Ing. Romanem Stančíkem

zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Praze, oddíl 5, vložka č. AJ (dále jen jako „zaměstnavatel“)

a

zaměstnanec: Ing. František Pracovitý
narozen dne 15. listopadu 1975
trvale bytem Kaštanová 15, Praha 6, 160 00
(dále jen jako „zaměstnanec“)

uzavírají dle Zákoníku práce tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru:

Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru založeného pracovní smlouvou na dobu neurčitou ze dne 01. ledna 2005 a to dohodou ke dni 30. říjnu 2009.

Ke dni skončení pracovního poměru obě strany vypořádají všechny své závazky a urovnají vztahy, které jim plynou z pracovního poměru.

Tato dohoda byla sepsaná ve třech vyhotoveních, z nichž dvě převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec. Obě smluvní strany s obsahem této dohody souhlasí bez výhrad.

V Praze dne 09. října 2009

Podpisy: ….. …..

Dohoda o pracovní činnosti

Společnost: XY, a.s., se sídlem (ulice, město, č.p., psč), IČ 123456789, společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v …, oddíl .., vložka …, zastoupená jednatelem Františkem Novákem
(dále jen „zaměstnavatel“)

a

Jan Novák
bytem (ulice, město, č.p., psč)
r.č. 121212/1212
(dále jen „zaměstnanec“)

uzavírají tuto

dohodu o pracovní činnosti

v souladu s § 76 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění.

PŘEDMĚT

• Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat ______ (popis práce).
• Práce bude vykonávána denně od __:__ do __:__ hodin.
• Odměna za práci je dohodnuta ve výši ___ Kč za hodinu.
• Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

• Tato dohoda, stejně jako práva a povinnosti obou stran na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce ve znění pozdějších předpisů.

V Olomouci dne 6.8.2008

Zaměstnavatel
(razítko a podpis)

V Olomouci dne 6.8.2008

Zaměstnanec
(podpis)

Dohoda o pracovní činnosti – vzor ke stažení zdarma ve formátu .rtf

• druh práce,
• místo výkonu práce a
• den nástupu do práce.

Mimo tyto náležitostí musí samozřejmě pracovní smlouva obsahovat i další náležitosti písemných právních úkonů, tedy jednoznačnou identifikaci účastníků, podpisy smluvních stran …

Vzor pracovní smlouvy:

Pracovní smlouva

Zaměstnavatel: …………(název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, IČO)
a
Zaměstnanec: ……………(jméno a příjmení zaměstnance, narozen, rodné číslo, bytem)

uzavírají tuto
pracovní smlouvu:

1. Pracovní poměr vzniká dne …….(Sjednání dne nástupu do práce je významné z toho důvodu, že tímto dnem vzniká pracovní poměr. Jako den nástupu do práce může být sjednáno přesné datum nebo může být určen i jinak, např. splněním podmínky úspěšného ukončení studia. Jako den nástupu do práce může být sjednán i den pracovního klidu.)
2. Druh práce ……..(Druh práce, který je vymezen v pracovní smlouvě, vymezuje okruh pracovních úkolů, ke kterým se zaměstnanec zavazuje a může být dohodnut úzce či šířeji. Širší či užší vymezení druhu práce má vliv na dispoziční pravomoci zaměstnavatele při určování úkolů. Zákonem není blíže stanoveno, jak by měl být druh práce vymezen. Pokud by však druh práce byl vymezen tak široce, že by zaměstnavateli umožňoval přidělovat jakoukoli práce, šlo by o neplatně uzavřenou pracovní smlouvu.)
3. Místo výkonu práce …….(obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo)
4. Pracovní poměr se sjednává na dobu
1. neurčitou
2. určitou do …..(uvede se konkrétní doba trvání pracovního poměru)
5. Sjednává se zkušební doba, která činí ………(Zkušební doba činí, pokud nebyla dohodnuta kratší, tři měsíce. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.)
6. Další ujednání:
1. informace o nároku na délku dovolené na zotavenou, popř. uvedení způsobu určování nároku na dovolenou,
2. údaj o výpovědních dobách (výpovědní doby se řídí zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění),
3. údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy
4. stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby

(Body a), b) a d) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný pracovněprávní předpis nebo na kolektivní smlouvu nebo na vnitřní předpis.)
Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů (§ 32 odst. 3 zákoníku práce).

7. Před uzavřením pracovní smlouvy zaměstnavatel seznámil zaměstnance s právy a povinnostmi, které pro něho z pracovní smlouvy vyplývají, pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. Při nástupu do práce byl zaměstnanec řádně seznámen s pracovním řádem platným u zaměstnavatele a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec byl také řádně seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.
8. Ode dne, kdy vznikne pracovní poměr je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní či pracovní smlouvou.
9. Ode dne, kdy vznikne pracovní poměr je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň.
10. Sjednaný obsah této pracovní smlouvy lze měnit, dohodne-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Změna musí být provedena písemně. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech uvedených v ust. § 37 a § 38 zákoníku práce.
11. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími předpisy upravujícími pracovněprávní vztahy.

Tato smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec.

V……………………………….dne ……………………

…………………………………….

podpis zaměstnance
…………………………………….

razítko zaměstnavatele a podpis zaměstnance oprávněného jednat jeho jménem

Víte že?

• Máte právo na nejméně 4 týdny dovolené.
• Zkušební doba může trvat maximálně 3 měsíce.
• Pracovní doba může činit maximálně 40 hodin týdně.
• Se zaměstnavatelem se můžete v pracovní smlouvě domluvit i na dalších náležitostech.

Pracovní smlouva – vzor ke stažení zdarma v souboru .rtf

Minimální mzda je minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru a vyměřovacím základem pro osoby bez zdanitelných příjmů.

Minimální mzda byla zavedena, aby chránila před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd, platů a odměn za práci zaměstnancům ze strany zaměstnavatelů.

Základní sazba minimální mzdy v roce 2009 pro týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8.000 Kč / měsíc nebo 48,10 Kč / hodinu.

Sazby minimální mzdy (rok 2009) při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance činí:

• 90 % základní sazby minimální mzdy – (tj. 7.200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.), jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
• 80 % základní sazby minimální mzdy – (tj. 6.400 Kč, resp. 38,50 Kč/hod.), jde-li o mladistvého zaměstnance, 75 % základní sazby minimální mzdy (tj. 6.000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
• 50 % základní sazby minimální mzdy – (tj. 4.000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Nedosáhne-li mzda v pracovním poměru nebo odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.

„Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně. Za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru.“

Vzor dohody o změně obsahu pracovního poměru:

Společnost:
se sídlem:
zastoupená jednatelem:
IČ:
DIČ:
zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném …… soudem v ………, oddíl ….., vložka číslo ……
(dále jen jako „zaměstnavatel“)

a

pan / paní:
narozen/a dne:
trvela bytem:
(dále jen jako „zaměstnanec“)

uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto:
Dohodu o změně obsahu pracovního poměru
dle § 40 zákoníku práce

Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli dne ….. pracovní smlouvu. Dle článku … této pracovní smlouvy je zaměstnance zařazen na práci …. (název původní pracovní pozice).

Zaměstnanec souhlasí, že touto dohodou obsahu pracovního poměru obou stran bude ode dne podpisu zařazen na novou práci – …. (název nové pracovní pozice). Mzdové podmínky a jiné ujednání dříve sjednané jsou tímto nezměněny.

Popis nové pracovní pozice je přílohou této smlouvy.

Tato dohoda vstupuje v účinnost ode dne podpisu obou smluvních stran.

Obě výše uvedené strany se změnou pracovního poměru souhlasí.

Datum a místo podpisu dohody:

Podpis zaměstnance:

Podpis osoby oprávněné jednat za zaměstnavatele: