Dohoda o ukončení pracovního poměru je uzavřena, jakmile se oba účastníci shodnou na jejím obsahu. Dohodu o rozvázání pracovního poměru podle § 49 zákoníku práce uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně. V dohodě musí být sjednán den, kdy končí pracovní poměr. Zaměstnavatel je povinen vydat jedno vyhotovení dohody u ukončení pracovního poměru zaměstnanci.
Pokud zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel povinen uvést do dohody důvod skončení pracovního poměru. V opačném případě toto ujednání nemusí být v dohodě obsaženo. zejména je na tuto kutečnost nutno myslet v případech, kdy dohoda o skončení pracovního poměru je uzavřena z důvodů organizačních změn a kdy vzniká zaměstnanci nárok na odstupné.
Přečíst celý článek…
Dohoda o pracovní činnosti se používá zejména při provedení konkrétní práce ze strany zaměstnance. Užívá se v případech, kdy zaměstnavatel potřebuje vykonat určitou práci, ale neví, jak dlouho tato práce bude trvat. Ideálním řešením v tomto případě je právě uzavření dohody o pracovní činnosti. Tato dohoda není narozdíl od dohody o provedení práce omezena počtem odpracovaných hodin (tj. 150 hodin).
Přečíst celý článek…
Zákoník práce stanovuje v § 29 odst. 1 pro povinné náležitosti pracovní smlouvy pouze tři povinné náležitosti:
- druh práce,
- místo výkonu práce a
- den nástupu do práce.
Mimo tyto náležitostí musí samozřejmě pracovní smlouva obsahovat i další náležitosti písemných právních úkonů, tedy jednoznačnou identifikaci účastníků, podpisy smluvních stran …
Přečíst celý článek…
Nařízením vlády č. 567/2006 Sb. byla s platností od 1. ledna roku 2007 zvýšena minimální mzda ze 7 955 Kč na 8 000 Kč. Tato částka minimální zdy zůstává v platnosti i v roce 2009.
Minimální mzda je minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru a vyměřovacím základem pro osoby bez zdanitelných příjmů.
Přečíst celý článek…
§ 40 zákoníku práce říká:
„Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně. Za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru.“
Přečíst celý článek…
Podle ustanovení § 310 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) představuje konkureční doložka dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnanec se zaváže, že se po určenou dobu po skončení zaměstnání (nejdéle po dobu 1 roku) zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele stávajícího nebo která by měla vůči tomuto zaměstnavateli soutěžní povahu.
Konkurenční doložka však může být uzavřena nejdéle na dobu 1 roku od ukončení pracovního vztahu.
V dohodě je uveden závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci během této doby poskytne přiměřené peněžité vyrovnání. Toto vyrovnání musí být nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku z konkurenční doložky. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti.
Přečíst celý článek…
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, jestliže,
a) podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (§ 141 odst. 1).
Přečíst celý článek…
Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání.
Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, pak platí, že se tento pracovní poměr změnil v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou.
Přečíst celý článek…
Pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán pracovní smlouvou na dobu určitou mezi zaměstnavatelem a stejným zaměstnancem maximálně v celkové délce dvou let ode dne vzniku pracovního poměru. Stejné nařízení platí i pro další pracovní poměry, které vzniknou po vypršení předchozího pracovního poměru.
Pokud tedy jakýkoliv pracovní poměr na dobu určitou překročí v součtu s předchozím/i pracovním/i poměrem/ry dobu dvou let, je možno k takovému pracovnímu poměru přistupovat stejně, jako by byl sjednán na dobu neurčitou. Zaměstnanec ale musí v tomto případě před vypršením sjednané doby pracovního poměru oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho tento dále zaměstnával.
Přečíst celý článek…
Pracovní smlouvu uzavírá zaměstnanec a zaměstnavatel. Pracovní poměr vzniká dnem, který je v pracovní smlouvě uveden jako den nástupu. Z pracovního poměru zaměstnanci i zaměstnavateli vznikají vzájemná práva a povinnosti, jež podrobně upravuje zákoník práce. Zde najdete vzor pracovní smlouvy spolu důležitou přílohou – dohodu o mzdě.
Přečíst celý článek…
